Rudolf Steiner v DOX Praha

O prázdninách jsem se byl podívat na výstavu Rudolf Steiner a současné umění, která je až to dvanáctého září umístěna ve výstavním prostoru DOX v pražských Holešovicích.

Rudolf Steiner (1961-1925) je u nás znám jako filosof, který se zabýval duchovními naukami. Nejznámějším odkazem na něj jsou waldorfské školy. Steinerovo vlastní dílo je v češtině prakticky nedostupné.

Výstava v DOXu na mě působila sporně už samotným umístěním. Tento výstavní prostor vznikl přestavbou bývalé továrny a nese v sobě jasně patrné stopy této minulosti. Mechanická, tovární produkce je přitom v naprostém rozporu s duchovními naukami, které Steiner studoval a snažil se po svém způsobu propagovat.

Při mé návštěvě to na výstavě vypadalo dost chaoticky, zejména z toho důvodu, že vnímání kreseb, maleb a plastik umístěných v přízemí silně narušoval hluk z projekce v prvním patře. Když jsem tam vyšel, zjistil jsem, že se jedná o dokument na téma Steiner a divadelnictví, který běží v prázdné místnosti a nikdo ho nesleduje – bylo to zbytečné narušení dojmu z expozice v přízemí.

Jinou vadou výstavy byly samotné ukázky ze Steinerových přednášek – dobové fotografie, které byly v expozici umístněny náhodně a bez vysvětlivek.

Z uměleckých exponátů na výstavě mě zaujaly ty, které byly vystaveny v oddíle Myslet bez konce – Rudolf Steiner inspirací. Jednalo se o výtvarné práce z doby před druhou světovou válkou. Zejména kresba Františka Drtikola nebo knižní ilustrace Josefa Váchala. Z oddílu Rudolf Steiner a současné umění, mě nezaujalo prakticky nic. Možná je to zajímavé srovnání – cesta výtvarného umění od toho pojetí, kdy něco umět bylo předpokladem diváckého zájmu a obdivu, směrem k současnějšímu chápání slova umění – jako činnosti, při které se vytváří cokoliv umělého.

Zatímco duchovní inspirace v prvních desetiletích 20. století přinášely snahu ztvárnit určitý životní zážitek skrze malbu či kresbu člověka, případně krajiny v níž by se dalo žít, nebo zátiší z předmětů denní potřeby, současné umění se svojí abstrakcí jaksi ztrácí srozumitelnost. Tím se vytrácí účinnost a s ní i smysl tvorby. Byť by i byly některé zkušenosti obtížně sdělitelné, vyjádření abstraktní formou jejich komunikaci opravdu neusnadní.

Způsob, jakým je tato výstava instalována, je podle mého názoru celkem necitlivý. Pořadatelé do svých hal „navezli“ Steinera a výtvarníky na něj se odkazující, příště zas „navezou“ něco jiného… Tato instalace opravdu nepřesvědčuje, že by odkaz tohoto filosofa byl dnes u nás nějak živý – je to spíše potrava pro snoby nebo kuriozita pro člověka, který se zajímá o to, co je dneska také možné.

Na druhou stranu je možná dobré si Rudolfa Steinera a s ním i období filosofie na přelomu 19. a 20. století připomenout aspoň takto, než-li vůbec.

V neděli 4. 9. se v DOX Praha koná konference o Rudolfu Steinerovi.

Rudolf Steiner – heslo na Wikipedii UK.

Přednáška na stránce Českého klubu skeptiků Sysifos: Antroposofie a waldorfské školství

(Rudolf Steiner a současné umění, DOX Praha, 16. 6. – 12. 9. 2011)

Příspěvek byl publikován v rubrice Výstavy se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Rudolf Steiner v DOX Praha

  1. Jan napsal:

    „Steinerovo vlastní dílo je v češtině prakticky nedostupné.“

    Naprostý nesmysl, stačí zagooglovat. Steinerových blábolů je k masochistům k dispozici přehršel, viz http://www.kosmas.cz/hledani/?query=Steiner%2C+Rudolf&submit_search=Hledat. Vydávalo je postupně několik nakladatelství, aktuálně je to nakladatelství Fabula.

    Je trochu paradoxní, že nejúspěšnějším šarlatánem posledního století je právě Rudolf Steiner. Byl sice velmi marketingově šikovný (srovnatelný na poli sebepropagace je snad jen Tomáš Halík) a jeho krhavé oči musely být pro paničky, které navštěvovaly jeho přednášky, velmi uhrančivé.

    Možná však existuje nějaký speciální druh našich bližních, který má zálibu v papouškování jeho nekonzistentních málo srozumitelných rádobyduchovních pejskokočičkovských (on byl Steiner odborníkem snad úplně na všechno) výplodů?