Dvě knihy ze severu

Koncem loňského roku jsem v Ústí nad Labem a ve Varnsdorfu navštívil akce, na kterých byly představeny dvě knihy, napovídající o současném kulturním dění na severu Čech.

Radek Fridrich: Nebožky / Selige

První z nich bylo sedmého prosince autorské čtení děčínského básníka a publicisty Radka Fridricha (*1968) z jeho nové básnické sbírky, vydané v nakladatelství Perplex v Opavě. Sbírka se jmenuje Nebožky – Selige. Jak název napovídá, jedná se o dvojjazyčné, česko-německé vydání. Necelé čtyři desítky textů jsou věnovány životním osudům zmizelých obyvatel Sudet. Zapadají do dosavadního Fridrichova díla, jehož podstatným rysem je  téma života v pohraničí. Z básní shromážděných ve sbírce Nebožky – Selige dýchá pohnutí nad osudy obyvatel labského údolí a přilehlých krajů. Jejich životní peripetie jsou čteny z odlesků tváří na starých fotografiích, z pomníčků a smírčích křížů dodnes zachovaných v této krajině, z motivů na obrazech malířů 18. a 19. století, kteří zde působili. Jsou navlékány na proud české řeky, odplývající do vzdálených krajin. Autor se empaticky vciťuje do životních osudů lidí z dob, kdy měl čas ještě daleko pomalejší tempo. Vynálezy současné doby, které ve sbírce absentují, by zde působily jen rušivě a zakrývaly by pravý stav lidských záležitostí. Básník má cit pro základní lidské situace, pro osud ženy, jeho hrdinky dávají život, starají se o něj, prožívají partnerské krize, oplakávají mrtvé, jsou podrobovány krutým zkouškám osudu. Sbírka má řadu opravdu silných míst, jako např. báseň Anna Hille, Stará Uhmannová nebo Vogelka a jiné.
V překladové literatuře je zde snad určitá inspirace slavnou Spoonriverskou antologií Edgara Lee Masterse, s níž budou zcela jistě všechny podobně koncipované básnické sbírky porovnávány. Fridrich je méně sociologický než Masters, vedle životních osudů lidí žijících na určitém území je totiž v jeho sbírce důležitý ještě jeden motiv, a to básnické vnímání konkrétní krajiny v oblasti Českosaského Švýcarska.

Sbírku doprovází zdařilé ilustrace děčínského výtvarníka Petra Kříže (*1946), výtvarně komentující každou z publikovaných prací. Jako by zde byly vloženy náčrtky výtvarného příběhu, spojují se přes jednotlivé stránky této knížky do obdoby fotografického alba, dokumentu. Grafická podoba této sbírky je na současné poměry ambiciozní, ale je také zdařile naplněná.

Milan Hrabal: Hanka Krawcec – výtvarné dílo

Básník a překladatel Milan Hrabal hovořil na vernisáži obrazů a grafik z díla výtvarnice Hanky Krawcec (13. 1. 1901 Drážďany – 19. 10. 1990 Filipov u Rumburka), která ač Lužická Srbka, prožila polovinu svého tvůrčího života ve Varnsdorfu. Vernisáž v tamní městské knihovně 20. prosince 2011 navštívila řada významných osobností nejen z místní radnice, ale také ze Srbské Lužice v Německu. Výstava byla uspořádána při příležitosti vydání obsáhlé dvojjazyčné monografie nazvané Hanka Krawcec: Výtvarné dílo / Tworjace Wuměłstvo. Kniha dokumentuje různorodost výtvarného talentu umělkyně, která z vlastní vůle žila vlastně „za hranicí“, když se coby Lužická Srbka po roce 1947 rozhodla žít v naší zemi. Podrobná studie editora této publikace Milana Hrabala dokládá, že osud Hanky Krawcec nebyl nijak snadný, že neměla v pohraničním městě na růžích ustláno. Byl to osud v praktické rovině zcela opačný, než co si dnes představujeme pod slovy kariéra, úspěch. Jako věřící člověk měla omezené možnosti veřejného působení. Žila osud výtvarnice, pro kterou je podstatné její dílo a možnost nechat zobrazovaný život a svět promlouvat k publiku jeho prostřednictvím. Své obrazy a grafiky prodávala za nízké částky, jen občas se objevila významnější oficiální zakázka, např. na plakáty městského divadla, knižní ilustrace nebo na užitou grafiku. Z publikace přesto prosvítá temperament nezdolné bojovnice s osudem, která si do pozdního věku dokázala zachovat chuť k životu a tvůrčí schopnosti. Monografii vydala Městská knihovna Varnsdorf jako pátý svazek edice Setkávání přes hranice s podporou Evropské unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj: „Investice do vaší budoucnosti“ v rámci programu Cíl 3 / Ziel 3.

Po vernisáži se konal koncert písničkářky Lydije Jaworkec z Budyšína, který byl díky částečnému tlumočení obsahů písní Milanem Hrabalem zajímavou exkurzí do současné kultury Lužických Srbů.
Na severu Čech se dnes více než kde jinde mísí styly a odkazy různých dob. Ledacos bylo zachováno, řada  památek a dokladů promlouvá o pestré minulosti těchto krajů. Historické památky a dokumenty by však byly jen prázdnými skořápkami, kdybychom se k nim nevraceli poučeně a nechtěli v nich objevovat jejich původní smysl. Obě zmíněné publikace jsou naplněny duchem takového hledání. Krom pečlivé literární, výtvarné a editorské práce, která do nich byla vložena, je jejich největší kladem pokorné a soustředěné objevování možností pro komunikaci s tradicemi daného území. Bez pokory skrývající se v takové snaze by nemohly působit.